Jak bezprostřední okolí ovlivňuje charakter parku?
Když si představíte park na sídlišti a pak u starší zástavby, bude pravděpodobně ve vašich představách vypadat odlišně. Architektura a design by měly reagovat na své okolí. Při návrhu parku pro nás bezprostřední okolí představuje hlavní inspiraci. Jinak přistupujeme k návrhu parku v centru města a jinak k parku na jeho okraji. Naše návrhy vytvářejí atraktivní prostory, které odpovídají dané lokalitě a konkrétním potřebám místních obyvatel. Ukážeme si, jaké faktory ovlivňují výsledný charakter městského parku.
Hledání identity místa
Kvalitní veřejná prostranství jsou ta, která vybízejí k zastavení a pobývání, jsou živá, a aktivně využívaná. To platí i pro parky. Nezajímavé a anonymní místa nezaujmou a lidé pravděpodobně nenajdou motivaci je pravidelně navštěvovat. Právě atraktivita místa rozděluje veřejné prostory na ty aktivně využívané všemi věkovými skupinami a na ty opuštěné a možná i pocitově nebezpečné. Hledání identity místa je velká výzva a my se snažíme vytvářet taková místa, která se vám vtisknou do paměti a budete je rádi opakovaně navštěvovat.
Příklad práce s identitou místa v rámci našich realizací reprezentuje Husův park v pražských Čakovicích. Samotné jméno parku nám bylo největší inspirací. Odkaz Jana Husa se propsal do identity místa jednak odkazem na datum jeho upálení v podobě rozmístění jabloní do řad 6 x 7 nebo v rámci citátu na vodním prvku.
Kvalitní veřejný prostor jako místo, které spojuje
Mít kam jít a mít společně co dělat je předpokladem pro fungování komunity. Kvalitní veřejný prostor se často stává iniciátorem pro vznik sousedské komunity. Proto navrhujeme městský park tak, aby měli lidé k sobě blízko, aby se chtěli dát do řeči, aby se na tomto místě chtěli znovu setkat. Musí zde být dostatek míst k posezení nebo sdílení společné činnosti, aby i již existujícím komunitám dal možnost společného vyžití.
Při návrhu myslíme na všechny věkové skupiny a různé možnosti odpočinku. Tyto aspekty pak určují celkový charakter parku. Rodiny s dětmi ocení dětská hřiště, teenageři parkour, skatepark nebo posilovací hrazdu a senioři klidné posezení na pohodlné lavičce uprostřed květinových záhonů.
Možnost scházení se a komunitního života v pražské Stromovce podpořila pikniková místa. Díky ohleduplnosti jejich uživatelů a pravidelné údržbě dělají Pražanům radost již několikátým rokem. Zároveň se nám podařilo doslova otisknout identitu místa v podobě otisků listů do betonové podesty.
Cesty v parku
Při návrzích musíme dbát i na materiálovou stránku věci. Pokud park není jen místo, kam se jdeme projít, když máme čas, ale je součástí pěších tras v celém systému města. Musíme dbát na to, aby povrch cest byl pohodlný a schůdný. Hlavní trasy by měly být schůdné celoročně, naopak místa, která chceme zklidnit, navrhujeme například z mlatu. S prostupností parků souvisí i šířka cest, kterou přizpůsobujeme vytíženosti jednotlivých úseků cest i způsobu využití.
Jak jsme pracovali s různými typy cest – historické i nové dlažby, asfaltové cesty i nová moderní schodiště –, můžete vidět v parku Thomayerovy sady v Praze.
Důležitost rozmístění mobiliáře
Dalším aspektem, který ovlivňuje charakter místa, je mobiliář. Samotné umístění a natočení lavičky určí, zdali bude využívána či opomíjena. Područky ocení starší generace, pro kterou bude následné zvedání se z lavičky příjemnější. Dostatek odpadkových košů významně snižuje nepořádek. V horkých dnech návštěvníci parku ocení pítka. Dbáme na logické rozmístění mobiliáře v rámci parku, důležitý je pro nás i design jednotlivých prvků a detail usazení. Pravidelný úklid a rychlá oprava poškozeného mobiliáře předchází případnému dalšímu vandalismu.
Vegetace
Samotnému návrhu parku obvykle předchází dendrologický průzkum, při kterém vyhodnotíme stromy v havarijním stavu a stromy neperspektivní. Ty pak v návrhu nahradíme stromy novými. Naopak stromy perspektivní navrhneme k ošetření. Při výběru respektujeme podmínky daného místa. V městském parku si můžeme dovolit i určitou míru exotických dřevin, které park ozvláštní. Keře používáme opatrně, protože prostor parku by měl zůstat přehledný kvůli bezpečnosti. Na druhou stranu keře jsou útočištěm pro ptáky a drobné živočichy, proto by v parku neměly chybět. Do částí, které jsou intenzivně navštěvované a stále na očích, rádi přidáváme květinový detail. Může se jednat třeba o dešťový záhon jako součást systému hospodaření s dešťovou vodou. Dále používáme extenzívní záhony, tedy záhony málo náročné na údržbu.
To, jak jsme využili dešťový záhon a extenzívní záhony, můžete vidět v Praze na Jarově – konkrétně v parku U Kněžské louky. Každé jaro zde současně vykvetou cibuloviny – tulipány, narcisy a další.
Údržba parku
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na nutnost pravidelné údržby parku s přihlédnutím k udržitelnosti. Například travnaté plochy můžeme rozdělit na ty, které se pravidelně sekají, a na ty, které nabídnou útočiště hmyzu či ptactvu. Takové plochy zakládáme jako květnaté louky a sečeme je v tom případě pouze dvakrát ročně.
Dále musíme pravidelně kontrolovat stávající dřeviny a zajišťovat případné odborné zásahy – ošetření. Aby park sloužil dlouhá léta, je třeba mít připraven i plán péče. Ten zohledňuje postupnou výměnu tzv. dřevinné kostry – náhradu starých a neperspektivních dřevin novými. Tato výměna musí probíhat kontinuálně, stromy v parku musí mít různou věkovou strukturu. Pokud se o park pravidelně a dobře pečuje, zůstává příjemným a vyhledávaným místem po mnoho let.
